Rozhovor s Matějem Stropnickým: Zadlužený člověk není svobodný

Zelení se do Sněmovny dostali jen jednou. Tehdy stál v čele Martin Bursík. S nynějším předsedou Matějem Stropnickým jsme si povídali o volebním programu, evropské integraci, ale i kondici, v jaké se jím vedená strana před volbami nachází.

Pane předsedo, Andrej Babiš říká, že stát je firma. Podle sociálních demokratů jde o společenství lidí. Pavel Bělobrádek ve své knize psal, že stát je rodina. Dnešní pravicová opozice se snažila udělat ze státu klub vyvolenýc. Jaký stát chtějí Zelení?
Mám dvě odpovědi. Jedna navazuje na odkaz Charty 77. Stát je společenství ohrožených. Pokud si to uvědomíme, budeme posilovat solidární vazby. A stát posílí smysl své existence. Kdybych měl ale odpovědět z internacionálních pozic, tak musím říct, že stát je přežitek. Národní trh a národní ekonomické síly ztrácejí na významu. Rozhoduje se v prostoru nad národními státy. Tam si velký byznys utváří pravidla. A síla i moc státu upadá, protože není schopen čelit globálním tlakům.

Ve svém volebním programu se věnujete výrazně více než v minulosti sociální politice, práci nebo bydlení. Znamená to, že už nechcete být stranou jenom pro ekology?
Posun k sociálním tématům je dán proměnou strany. Ona sama tento akcent dnes vyžaduje. Zeleným bylo v minulosti vytýkáno, že jsou stranou pro bohaté. Že politika, kterou prosazujeme, je politika, na niž si společnost musí teprve vydělat. Ono ale samozřejmě lze zavádět taková opatření, které budou šetrná k životnímu prostředí a zároveň přinesou užitek celé společnosti. Zelená politika se nerovná okrašlování venkova, opravám božích muk nebo výsadbě stromů, byť to na místní úrovni děláme také. Zelená politika je politika budoucnosti, jejímž cílem je spravedlnost.

Co má voliče a voličky přesvědčit, že tu změnu myslíte vážně?
Důraz klademe na zvyšování platů a celou agendu bydlení. Heslo „konec levné práce“, se kterým přišly odbory, je výstižné. Vedle zvyšování minimální mzdy je třeba se zaměřit na profese, které jsou společensky významné a dlouhodobě finančně podhodnocené. Příkladem mohou být učitelé a zdravotní sestry a bratři. Když lidi v těchto oborech dobře zaplatíte, pozvednete celou veřejnou službu – vzdělávání i zdravotní péči. Interaktivní tabule nebo notebooky ve školách úroveň vzdělávání samy o sobě pozvednout nemohou.

A to bydlení?
Sobotkova vláda si netroufla přemýšlet o důkladnějším řešení problémů s bydlením. A nakonec neprosadila ani zákon o sociálním bydlení. Neudělala tedy prakticky nic. Zákon o sociálním bydlení měl pomoci zhruba dvěma stům tisícům lidí, ale to nestačí. Proto chceme vedle tohoto zákona obnovit výstavbu nájemního bydlení a nabídnout jej primárně mladým lidem, mladým rodinám. Lidé by se totiž neměli hned zkraje dospělosti zadlužit. Neměli by být nuceni vzít si hypotéku, kterou budou i při slušném výdělku splácet celý život. Zadlužený člověk není svobodný. Nájemní bydlení naopak poskytuje lidem značnou svobodu. Lze se snadněji stěhovat za prací. Navíc v různých fázích života máme na bydlení různé nároky. Rodiny chtějí klidné prostředí a dostatek zeleně. Starší lidé potřebují blízké a dostupné služby.

Při představení volebního programu jste řekl, že Stranu zelených volí především ženy? Co jim strana nabízí? Máte nějaká konkrétní opatření, která by zlepšila život právě ženám?
Ženám nabízíme, že budou reprezentovány ženami. Na rozdíl od všech ostatních politických stran máme kvóty na kandidátkách, které skutečně naplňujeme. Kvóty má sice i sociální demokracie, ale ženy se jí hromadí na spodních, nevolitelných místech. Ve většině krajů máme zipovou kandidátku a ve všech krajích ženy obsadily alespoň třetinu míst.

Životní dráhy žen jsou jiné než mužů, a proto považujeme za důležité, aby byl hlas žen slyšet. Kromě toho chceme v oblasti platových podmínek dosáhnout toho, aby muži i ženy za svou práci brali stejné peníze – ať už ve veřejném nebo soukromém sektoru. Není možné, aby lidé na stejné nebo srovnatelné pozici měli různě vysoké mzdy nebo platy jen kvůli pohlaví.

Voliči a voličky Strany zelených jsou především mladší, vzdělanější lidé z větších měst, co ale nabízíte lidem na venkově, lidem dejme tomu starším padesáti let?
Zelení nedopustí privatizaci veřejných služeb – bezplatného školství a zdravotnictví, dostupné veřejné dopravy a kultury. Lidé tyto služby nevyužívají každý den, ale čas od času všichni některou z nich potřebujeme. Když se služba od člověka vzdaluje, je vydělován ze společnosti. Klíčovou otázkou je tedy dostupnost – ať už finanční nebo geografická. Proto je třeba hledat další příjmy do státního rozpočtu, aby stát uměl tyto služby v dostatečné kvalitě a rozsahu provozovat.

Druhým klíčovým tématem je péče o krajinu. A krajina – marná sláva – je většinou na venkově, ač její nedostatek častěji pociťují lidé z měst. Proto se intenzivně zabýváme problematikou péče o půdu, vysycháním krajiny, které souvisí s hrozbami povodní, nebo hospodařením s vodou. Samostatnou kapitolou je zemědělství. Ministr Jurečka šel na ruku Babišovi a dalším velkým podnikatelům. Zatímco v zahraničí se skrze dotace podporují menší farmáři, u nás se peníze sypou velkým, aby byli ještě větší. Ale jsou to právě ti menší farmáři, kteří obvykle hospodaří šetrněji a lépe se starají o půdu. Zemědělec by se totiž kromě samotné produkce měl starat i o krajinu kolem sebe, ne ji jen vytěžit a cpát do ní další a další chemii. Proto chceme dotace přesměrovat k malým zemědělcům a farmářům. Což mimo jiné přinese lidem na venkově pracovní místa.

Váš bývalý předseda Martin Bursík se před pár dny spojil s TOP 09 Miroslava Kalouska. Podle Kalouska má právě TOP 09 nejpropracovanější ekologický program. Je to tak? A lišíte se tedy nějak od TOP 09, pokud jde o ekologii?
Martin Bursík zradil svůj celoživotní program. Stejně jako zelení po celém světě vystupoval i on proti podpoře jaderné energetiky. Ale v programu TOP 09 se doslova píše, že nedopustí její zákaz. Chtějí prodlužovat životnost Dukovan. V oblasti energetiky se tedy zcela zásadně rozcházíme. My totiž nechceme, aby stát z veřejných peněz jadernou energetiku nadále dotoval. Beztak jde o soukromý byznys ČEZu, který je z velké části určen pro vývoz.

Když byli Zelení naposledy ve vládě, prosadili program Zelená úsporám, který skutečně pomohl domácnostem ušetřit. Chceme, aby se solární panely instalovaly za podpory státu. Nikoliv však na pole, ale na střechy domů, kam patří. V tom smyslu hodláme obnovit podporu obnovitelných zdrojů energie. Dalšími kroky jsou: podpora výstavby větrných elektráren s majetkovou účastí obcí, posilování energetické účinnosti a hledání úspor.

Výroba energie z neobnovitelných zdrojů zkrátka nemá budoucnost. Nikdo neví, co s vyhořelým jaderným palivem. Přestože zastánci jaderné energetiky přes šedesát let říkají, že už zítra, pozítří, za týden nebo za měsíc tady bude využití pro jaderný odpad, stále jej nemáme. Jaderný opad nikdo nechce skladovat. Všechny obce, kde by mohlo být vystavěno nové úložiště, se tomu brání. Řadu z nich jsem navštívil a mluvil s místními. Rozhodně se jim nelze divit.

Miroslav Kalousek říká, že nEUhne a udrží Českou republiku v Unii. Co říkáte vy? Jaký je vztah Zelených k Evropské unii? Jakou Unii chcete? A co euro?
Globální ekonomická moc je strůjkyní a původkyní globálního oteplování, změn klimatu a zvyšování nerovností. Takže je nezbytné, aby tu existovala politická moc, která je schopná těmto silám čelit. Takovou protiváhou Evropská unie je. Na druhé straně si musíme přiznat, že má značné deficity. Evropská unie, než se stala Evropskou unii, jak ji známe dnes, vznikla jako kartel průmyslových odvětví na odchodu. My chceme, aby se Unie dále integrovala, ale je třeba snižovat demokratický deficit a vnést do jejího rozhodování více politiky. Občané zkrátka musejí vidět rozdíl, když do Evropského parlamentu zvolí toho nebo onoho. Dnes je Evropská komise nevýrazná, šedivá.

Euro je těžký oříšek. Mě v této věci ovlivnila kniha Janise Varufakise And the Weak Suffer What They Must?, která popisuje, jakým způsobem euro poškodilo řeckou ekonomiku, co způsobuje jižním státům, co způsobuje deficitním ekonomikám. Nicméně Česká republika není deficitní ekonomika. Jsme exportním státem. V ekonomickém smyslu jsme jednou z německých spolkových zemí – jen s nízkými platy. Proto si myslím, že pro nás nepředstavuje euro žádné velké riziko. Naopak by naší ekonomice mohlo pomoci, protože by nás mimo jiné nutilo skončit s politikou levné práce.

Na lednovém sjezdu strany jste představili tým „stínování vlády“. V týmu nejsou obsaženy některé důležité rezorty jako je ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo školství. Znamená to, že na tato témata nemají Zelení lidi, případně názor nebo jsou zkrátka spokojeni s tím, jak tyto rezorty dnes fungují?
Cílem projektu stínování vlády bylo přivést ke straně externí odborníky, zviditelnit naše vlastní experty v jednotlivých oblastech a zajistit odbornou garanci přípravy programových dokumentů. V tuhle chvíli máme volební i dlouhodobý program hotový. A tím tým svou hlavní úlohu splnil. Neobsazená místa měli původně obsadit lidé z dalších hnutí a lokálních uskupení, se kterými jsme jednali o volební spolupráci. Jednali jsme s Žít Brno nebo ústeckým hnutím PRO! Kraj, ale tyto subjekty se rozhodli parlamentních voleb neúčastnit.

Za předpokladu, že se Zelení dostanou do Sněmovny a budou se podílet na vládě, jsou to právě lidi z týmu „stínování vlády“, kteří by byli vašimi kandidáty na ministerské funkce?
Po zkušenost s vládnutím v Bursíkově éře se Zelení znovu překotně do vlády hnát nebudou. Naše konkrétní návrhy, jak proměňovat společnost skrze politiku, nemají ve srovnání s ostatními stranami obdobu. Zelení si představují celou řadu věcí úplně jinak, než je v českém politickém provozu běžné. Proto těžko budeme hledat partnery, se kterými bychom mohli prosazovat náš program. Na druhé straně je možné, že nastane taková situace, kdy se podílu na vládě nebudeme moci vyhnout. Například kdyby hrozila vláda Babiše a ODS. To bych naší zemi totiž opravdu nepřál. V takovém případě by kandidáty Strany zelených na ministerské posty byli lidé z týmu stínování vlády.

Zelení jsou poměrně malá strana. Máte dostatek personálních kapacit, abyste byli schopni úřady případně obsadit, kompetentní lidi, kteří by zastávali pozici politických náměstků, lidi do kabinetů jednotlivých rezortů, na oddělení parlamentní a vládní agendy, na tisková oddělení?
Ve straně je spousta lidí se zkušeností z komunální politiky, určité množství lidé se zkušenostmi z krajů a v širším okruhu našich spolupracovníků máme zázemí, do kterého lze v takovém okamžiku sáhnout. Navíc se nedá předpokládat, že bychom obsazovali nějaké velké množství rezortů. Nicméně jsem přesvědčen, že několik bychom jich uměli personálně obsadit bezesporu kvalitně.

Strana zelených má nevyrovnanou členskou základnu napříč republikou. Většina členek a členů strany bydlí buď v Praze nebo v Brně. Čím si to vysvětlujete, že Zelení mimo dvě velká města nelákají?
Vedle Prahy a Brna máme slušné zastoupení v Liberci, Ústní nad Labem, Opavě, Hradci Králové nebo Chomutově. V těchto městech Zelení v posledních letech dosahují značných volebních úspěchů. A máme starosty ve spoustě dalších menších měst – například v Nejdku nebo ve Mšeně. Zkrátka máme zastoupení i v místech, kde by nikdo Zelené z Prahy nazíráno nečekal. A jsme úspěšní. Takže s Vaší paušalizací nemohu souhlasit. Na druhé straně přiznávám, že v některých krajských městech je naše členská základna slabá. Proto se vedení strany pod mým vedením – vůbec poprvé v historii – snaží s touto situací něco dělat. Vyhledáváme aktivní lidi z občanské společnosti a snažíme se s nimi navázat spolupráci. Nicméně tohle není práce na jedno funkční dvouleté období.

A vaše členská základna roste nebo, jak je u nás zvykem, upadá?
Od doby, kdy jsem se stal předsedou strany, Zelení vyrostli o více než dvě stě lidí. Zelení jsou strana s největší vertikální prostupností, jakou si lze představit. Nikomu v postupu nebrání vnitrostranické mechanismy, které by udržovaly křehké hlasovací většiny. Nesetkáváme se tedy s tím, co známe z jiných politických stran, že by členky a členové odcházeli proto, že nemají šanci nic ovlivnit. Koneckonců ukažte mi politickou stranu, ve které se hlavní, letitý kritik všech předchozích vedení stane jejím předsedou. To by se nikde jinde než u Zelených stát nemohlo. U nás mají šanci i rebelové.

JAN GRUBER

http://denikreferendum.cz/clanek/25779-rozhovor-s-matejem-stropnickym-zadluzeny-clovek-neni-svobodny