Nová silniční pravidla mají své první oběti. Nejsou to mrtví ani zranění, jsme to my ostatní.
Vyjeli jste v sobotu 1. července z domova ve své Škodě 100 MB, funguje vám jen jedno přední světlo, ale vzhledem k tomu, že svítí slunce tak, že se vám připaluje UV filtr, není žádný důvod si myslet, že neuvidíte nebo nebudete viděn. Ani ho nezapínáte. Hned na výpadovce u vás za Příbramí stojí policejní hlídka. Pane řidiči, silniční kontrola. Předložte prosím doklad o způsobilosti k řízení a doklad totožnosti. No, jo. Víte, co jste provedl? Vzhledem k tomu, že se potíte už od rána, přejde vám mráz po zádech, což je vlastně příjemné. Asi nemám dofouklé gumy na předepsaného Pascala, žertujete, že je začátek víkendu. To by ani tolik nevadilo, to nekontrolujeme, překvapí vás policista. Nebyl jste připoután. Tak si vystupte. Dáte nám dva tisíce korun na místě, nebo chcete poslat složenku? Jedu jenom kousek. To nevadí, nemáme tu prostor pro správní úvahu. Pro co? Nebudeme s vámi smlouvat. (Obchází vozidlo, posměšně kontroluje technickou způsobilost.) A ještě něco: nesvítíte. Ode dneška se svítí celý rok, abychom vás lépe viděli. A tak, já to zapnu. Dáte nám dva tisíce korun na místě, nebo chcete poslat složenku? Snad radši zaplatím hned. K tomu máte za pás dva body a za nesvícení jeden. Šťastnou cestu. Děkuji. V duchu se radujete, že nepřišli na to, že nemáte nemrznoucí směs v ostřikovači.
Abyste se vzpamatovali ze ztráty čtyř tisíc a tří životů hned první den dovolené, dáte si cestou oběd. Trávit, že budete na slunci. Jedete dál, už je to jenom pět kilometrů. Kousek ale musíte po dálnici. Když ji tu stavěli, zrušili starou silnici, není kudy objet. Těsně před sjezdem už si pískáte, ale za zatáčkou stojí hlídka se psy. Asi někoho hledají. Pane řidiči, silniční kontrola, předložte prosím doklady. Víte, proč vás zastavujeme? Svítí mi jen jedno světlo, jedu do servisu. Copak to, to je jenom za bod. Ale jel jste po dálnici, nemáte známku a naměřili jsme vám rychlost jen sedmdesát pět. To vám to víc nejede? Dělal jsem, co jsem mohl. Vy pokutujete i pomalou jízdu? Na dálnici musí vaše auto umět jet alespoň osmdesát. Ale to je jenom za dva tisíce, tedy pokud zaplatíte na místě. Zaplatím, tady jsou, mohu tedy jet? Ještě moment, svítí vám jen jedno světlo. Já vím. To jsou další dva tisíce. Ale já svítil alespoň jedním, tak by to mohlo být za tisíc. Nemáme prostor pro správní úvahu. Aha. Celkem to máte tedy dva tisíce za světla, dva tisíce za pomalou jízdu a deset tisíc za to, že jste neoprávněně užil dálnice bez známky, čtrnáct tisíc. A tři body. Zaplatíte hotově nebo kartou? Kartou. Šťastnou a bezpečnou jízdu. Sbohem. Telefon. Ahoj mamčo, co se děje, řídím, za to jsou tři body. Nesouvislá řeč. Cože? Auto porazilo Evičku, když šla z cukrárny. Je v nemocnici. A je v pořádku? Hned jsem tam. Po příchodu do nemocnice vidíte, že vaše dcera má pohmožděnou nohu a odřený obličej. Kolik dostal? Kdo? No ten zločinec? Nevím, asi pět tisíc. Cože? Já už dnes zaplatil osmnáct. A víš, že minulý týden dostal Marcel Valenta z Varnsdorfu tři roky za znásilnění? Odstěhujeme se do Varnsdorfu. To bude život.
Literární noviny sídlí na novoměstském Senovážném náměstí, sám přechodně bydlím na Malé Straně. Vzhledem k tomu, že příležitostně používám auto, a na poukaz na modrou zónu nedosáhnu, jsem občas nucen zaplatit pokutu, že stojím, kde bydlím, nebo, kde pracuji. Snesu. Od zavedení nových pravidel ovšem měsíc ani nemusím nikam jezdit a na jeho konci mi vezmou řidičský průkaz za stání v obytné zóně. Já i pán z Příbrami budeme chodit pěšky. Když se to zeleným nepodařilo zahájením odklonu od ropy, pomůžou životnímu prostředí policisté. Úleva. Úspora. A ten vzduch.
Text vyšel v Literárních novinách 2006-28 na straně 3.
Publikováno online 16.7.2006