Navštívil jsem vedoucího odboru výstavby Úřadu MČ Praha 3 ing. Urbana se žádostí o důvodovou zprávu k demoličnímu výměru restaurace Parukářka. Tedy musel jsem přijít dvakrát. Poprvé mi sdělil, ať přijdu za čtyři dny, že to má po krabicích a musí je vybalit. „Vidíte přece, že malujeme.“ Dobře, vidím, tak jsem přišel, jak řekl. Za 45 vteřin jsem byl zase venku. Sdělil mi, že mi to stejně nedá, protože nejsem účastníkem řízení o demolici. Kdo jím vlastně je?
Zastupitelstvo informaci nedostane, majitelé restaurace také ne, občanské sdružení Parukářka samozřejmě rovněž nikoli. „Víte mě zajímá, proč se restaurace má zbourat?,“ ptám se naivně, jak se sluší ve čtyřiadvaceti letech. „To jste vydali demoliční výměr z vlastní iniciativy?“, dodám směleji. Na to ing. Urban: „Objednala to Rada městské části, jako podklad pro svoje rozhodnutí.“ Ještě to zkouším: „Když mi to nemůžete ukázat, kdo mi to dá? O záležitosti bude na základě podpisů pod petici jednat zastupitelstvo, potřebuji to pro kvalifikované rozhodování.“ Na to ing. Urban: „Zkuste pana místostarostu Šmída.“ Na to já: „S panem Šmídem nemám nejlepší zkušenost, dělá vždycky, že nemá čas.“ Tak se loučím s hlasitým zavřením dveří a paní sekretářku v předpokoji prosím, aby mi odmítnutí žádosti poslala též písemně mailem.
Jdu rovnou k panu Šmídovi na Havlíčkovo náměstí, dobře, že je to kus cesty, chladný vzduch mi dělá dobře. Sekretářka pana místostarosty už mě zná a také ví, že se mnou pan místostarosta nikdy mluvit nechce. „Rád bych se zeptal, zda je pan místostarosta přítomen?“, ptám se na úvod. „Bohužel není, je mi líto,“ na to ona. „Hm, to je mrzuté, tak mě prosím objednejte,“ nevzdávám se. „Tak já vám zavolám, až se s ním poradím,“ sabotuje mou práci zastupitele paní tajemnice. V tom ovšem vchází pan Šmíd osobně, není ani v kabátu, přestože venku mrzne, byl asi jen na toaletě. „Dobrý den, vy tu prý nejste“, jdu k věci trochu oklikou. Pan Šmíd stihnul jen říct, že tu je a zaplul k sobě do kanceláře. Vítězoslavně jsem se podíval na sekretářku, ale ona mé vítězství nepochopila a řekla, že mi stejně zavolá. Zavolala za dva dny. Že se se mnou pan Šmíd sejde za deset dnů, tedy možná. Na to jsem jí sdělil, že jsem zvyklý na jiné jednání a že se o tom budeme bavit na zastupitelstvu. Paní starostce jsem se toho dne již nedovolal. Za tisícovku měsíčně, já myslím, že to je skvělý džob tohle zastupitelování. Uvidíme v úterý 11. prosince na zastupitelstvu, jak pan Šmíd připraví to „zdůvodnění“ demolice. V tuto chvíli žádný důvod nemá. To by mi ho přece hrdě ukázali.
Matěj Stropnický
Zastupitel MČ Praha 3