Od pátku do neděle blokovaly tisíce aktivistů z celé Evropy hnědouhelný lom WelzowSüd i koleje vedoucí do elektrárny Schwarze Pumpe. Těžba se zastavila, elektrárna musela výrazně snížit výkon. Další tisíce lidí včetně zelených z Německa, Česka i Polska proti těžbě protestovali v průvodu z Welzowa do Proschimi, dvou vesnic ohrožených zánikem. Svůj potenciál o víkendu předvedly obnovitelné zdroje. Během slunečné a větrné neděle z nich Německo v jednu chvíli pokrývalo celou svou spotřebu elektřiny. Tzv. Energiewende nezadržitelně postupuje. Český miliardář Daniel Křetínský, jehož Energetický a průmyslový holding (EPH) chce místní doly a elektrárny koupit, ale předpokládá, že to Němcům jen tak nevyjde. O opaku se ho snaží přesvědčit aktivisté: s uhlím si kupujete i nás, vzkázali mu na transparentech.
Od hranic je to do lužické Proschimi něco přes sto kilometrů. Těžba zde pohltila už 136 obcí a lomy zabírají 200 kilometrů čtverečních. Spolu s elektrárnami patří švédské státní firmě Vattenfall, která zde ještě nedávno plánovala rozšiřování těžby. Zbourat chtěla i vesnici Atterwasch s kostelem ze 13. století. Díky odporu místních, poklesu cen uhlí i změně společenské nálady ve Švédsku se nyní namísto otevírání nových dolů Vattenfall uhelné divize zbavuje. Ve Švédsku se toto vlastnictví stalo morálně neobhajitelným. Poté, co ohlásili záměr uhelná aktiva prodat, se do fronty postavily české firmy – ČEZ, CzechCoal i EPH. Pokud transakci schválí švédská vláda, stane se EPH největší energetickou firmou ve střední Evropě.
Svět se loni na klimatické konferenci v Paříži shodl na ukončení fosilní éry a udržení růstu globální teploty pod 1,5 °C. Chceme-li cíl splnit, musí přes 80 procent uhlí zůstat pod zemí. Český uhlobaron zjevně sází na to, že plnění dohody bude pomalé, Němcům se energetická transformace nepodaří a bude moci dál v klidu těžit a pálit uhlí, nejšpinavější energetický zdroj. Zisky si ponechá Křetínský, zničené zdraví, popraskané domy, vyschlé zahrady a otrávené řeky zbydou na místní. Ti dali na parkoviště před elektrárnou Vattenfall ironické upozornění: Emise mohou poškodit lak vašeho auta.
Jiná spravedlnost
Uhelné podnikání po česku již známe. Mosteckou uhelnou si z odkloněného rekultivačního fondu firmy koupili její tehdejší správci. Místo Česka pak Koláčka a spol. odsoudil až švýcarský soud. Vybrakované a zadlužené OKD jejich vlastník Zdeněk Bakala státu vrací, ať se prý postará o 11 tisíc horníků, kteří mu už nevynášejí. Německé doly připadnou Křetínskému, jenž přitom v Německu čelí vyšetřování v kauze Mibrag, kdy ČEZ nejprve za 5,5 miliardy korun koupil půl důlní firmy Mibrag, aby podíl o dva roky později prodal EPH za 3,2 miliardy. Česká policie případ odložila, pokles hodnoty podílu o více než dvě miliardy za dva roky prý byl v pořádku. Uvidíme, k čemu dojdou Němci.
Elektrárny, které EPH kupuje, jsou při stávajících cenách ztrátové. Výši transakce odmítly obě strany zveřejnit, zasvěcení mluví o symbolické ceně. Co se asi stane se 46 miliardami korun ležícími na účtech Vattenfallu, ke kterým se nyní za onu symbolickou cenu Křetínský dostane? Mají být použity na rekultivace. Ale opravdu budou? Kdo účet za rekultivace nakonec zaplatí? Zbourá český uhlobaron v rámci své spekulace Proschim, která je pionýrem energetické soběstačnosti, již v roce 1997 si postavila první větrníky a nyní ze slunce, větru a bioplynu vyrábí pětkrát více elektřiny, než sama spotřebuje? Taková je Křetínského spravedlnost.
Pak je tu ale ještě spravedlnost klimatická, tedy vědomí v lidech, že nadnárodní byznys má nadnárodní externality, přičemž zisky toho byznysu si chce připsat Křetínský a dopad na planetu, životní prostředí a zdraví chce připsat všem nám ostatním. A že to nejde, protože má jeden pak všechno to dobré a všichni ostatní všechno to na pytel, proto se tomu vzdoruje. V Evropě se tahle jiná spravedlnost ujímá a k nám taky dorazí. Nezačnou-li pařížskou dohodu totiž naplňovat vlády a korporace, udělají to lidé sami.
25.5.2016 Lidové noviny Strana 11 Názory
O autorovi| MATĚJ STROPNICKÝ, předseda Strany zelených