Máloco se ve sdělovacích prostředcích aktuálně víc nesmí, než zpochybňovat čistotu na sklonku roku vzniklé nové koalice ODS a TOP 09 na pražském magistrátu. A přece ji umožnil kmotr. Umí ODS vůbec porodit politické uspořádání bez podsvětního pařátu?Kmotr skutečně dosud není vědecký termín. Natož aby si někdo připouštěl, že je sám kmotrem. Je to ovšem tím, že skutečnost i v tomto případě předběhla vědecké poznání. Podobně jako starší termíny obdobného typu, například mafián nebo tunelář a jevy mafiánský kapitalismus či spálená země, ale pomáhají v označování někoho a něčeho, co velmi prokazatelně existuje. Pracovně je mi kmotr, když: disponuje rozsáhlým majetkem, jehož způsob nabytí je nejasný, zasedá v množství statutárních orgánů veřejných akciových společností a další soukromé přímo vlastní nejčastěji přes prostředníky, jeho aktivity provázejí trvalé pochybnosti nad tím, zda nejedná především v osobním zájmu s cílem obohatit se. Pohybuje se neustále na dvojím pomezí: jednak politiky a byznysu a jednak v tom obojím na hraně zákona a trestné činnosti. Ještě důležité poznávací znamení podobné hracím vlastnostem šachového krále: neprsí se do záře kamer, naopak, zůstává záměrně v politickém pozadí, odkud představuje své věrné na větrnější místa. Sám se soustřeďuje na jejich ovládání a vlastní kšefty. Takovým kmotrem je náš Pavel Hurda.Žižkov, přezdívaný namnoze Hurdistán, spravuje více než dvě desetiletí. Jako bývalý sympatizant Klubu angažovaných nestraníků za Pražského jara pracoval před revolucí oficiálně na OPBH po kotelnách jako topič, neoficiálně, jak vyprávějí místní pamětníci oněch let, prodával v bílém tuzexovém obleku na třídě maršála Koněva za nevýhodno valuty. Obojí zaměstnání propojil po revoluci v povolání. Krátká politická zkušenost z osmašedesátého, pěstěný disidentský profil, znalost žižkovských kotelen a obchodní duch mu spolu poskytly náskok. Využil ho dokonale. Spoluzakládal místní ODS, brzy ji ovládnul a s lety zcela potlačil veškerou vnitřní opozici a s ní i vnitrostranickou demokracii. Na každého u nich a na mnohé z rádoby opozice už něco ví, protože jediný postup přes něj k podílu na moci byl pro jeho spolustraníky skrz tichou spolupráci na jeho kšeftech. Těmto svým podstraníkům nechával mocenské pozlátko starostenství a ostatních veřejných funkcí, sám nikdy nebyl víc než řadový radní, zato se vždy spokojil s předsednictvím partajní buňky a placeným členstvím v představenstvech a dozorčích radách městem vlastněných akciových společností. Sebraný soupis jeho aktuálních funkcí tohoto typu jsem shrnul zde. Čítá neuvěřitelných jednatřicet položek, včetně předsedání představenstvu akciové společnosti Pražská plynárenská – odměnou za nejintenzivnější plynofikaci ve střední Evropě.Není možné zde shrnout všechny příběhy Pavla Hurdy, je jich od likvidace nákladového nádraží na Žižkově přes palác Crystal naproti Olšanským hřbitovům po výstavbu obytného komplexu firmou Ortenaria na úpatí parku Parukářka tisíc a jedna noc. Někde je v úloze ideového inspirátora develotrovského projektu, jindy mu pomáhá při obtížích s odporem zákonů a veřejnosti, někde se zřejmě zakupuje i sám. Část práce v systemizaci jeho činnosti odvedla loňská publikace Český organizovaný zločin autorů Tomáše Šmída a Petra Kupky, v níž má Pavel Hurda vedle Viktora Koženého, Tomáše Pitra nebo Františka Mrázka zaslouženě vlastní kapitolku. Napsal jsem: náš kmotr Pavel Hurda, a vskutku: léta je sice i zastupitelem hlavního města, ale až do památného pléna magistrátního zastupitelstva v listopadu loňského roku, kdy primátor Bohuslav Svoboda vyměnil sociální demokraty za TOP 09, byl Hurda vždy vlivným členem onoho sboru, ale právě jen jedním z mnoha. Stále pásl hlavně žižkovské podsvětí. V nové Svobodově polistopadové politice je už Hurda náš pro všechny Pražany bez rozdílu. Ve dvacetičlenném klubu zastupitelů ODS to byl Hurda spolu se svým žižkovským zástupcem Ondřejem Pechou, jediný, kdo od voleb trval na koalici s TOP 09, a při primátorově plenárním převratu mu zajistil rozhodující hlasy uvnitř klubu. Primátor od té doby kudy chodí, tudy tvrdí, že se mu podařilo odříznout kmotry pražské ODS od vlivu. Jeho úsilí se snažím považovat za upřímné, ale na fakt, že z vůle kmotra povstala i druhá povolební koalice na pražském magistrátu, jsme pana primátora raději upozornili otevřeným dopisem. Koalice totiž, která počítá s podporou Pavla Hurdy, počítá s podporou kmotrů. Jenže: může pak v jakémkoliv městě této nemocné země s větším než padesátimilionovým rozpočtem – na méně naplněné obecní kasy kmotry neužije – vzniknout koalice za účasti ODS? Ukažte mi to město. A přece je ODS v radách naprosté většiny takto definovaných obcí a měst. Musí to nějak souviset s podstatou co nejvolnějšího podnikání. Je vidět, že slovo kmotr si žádá vědecké zpracování, vynutila si to skutečnost.
Text vyšel v Deníku Referendum, 19.1.2012
