První zelený primátor v Česku, liberecký Jan Korytář, byl v sobotu na druhý pokus odvolán, protože „špatně komunikoval“. Návrh podali sociální demokraté, podpořili jej i zastupitelé bývalé koalice a samozřejmě ODS. Korytářův pád z pozadí řídil přímo exprimátor Jiří Kittner z ODS, bývalý ekonomický ředitel firmy Syner. Byl jsem před 14 dny při prvním pokusu o odvolání a byl jsem u toho na zastupitelstvu v Liberci i tuto sobotu.
Nabízí se otázka: s kým že to vlastně Korytář „špatně komunikoval“? Radniční zpravodaj otevřel i opozici, zveřejnil na magistrátních stránkách databázi úředníků, jejich odpovědnosti i výši platu, uspořádal tucet veřejných slyšení ke konceptu územního plánu, nevídaně se každého účastnilo několik set obyvatel. Mnozí z nich jej přišli mezi nezdařeným a zdařeným pokusem o odvolání podpořit před radnici se vzkazem na transparentu: „S námi primátor komunikuje.“ Nemělo by zapadnout, že tlak na Korytářův odchod vyvolal na místní poměry mimořádnou vlnu veřejné nevole: petici o čtyřech a půl tisících podpisech, tři demonstrace s počty účastníků mezi pěti a dvanácti sty, ale i sebeuvědomění: lidé ve městě, které ODS s rétorikou šetření a úspor přivedla do dvoumiliardového dluhu, největšího v republice, zvedli hlavy, narovnali páteře a za svou podzimní volbu se postavili znovu. Tentokrát už veřejně, na ulici. Fakt, že tak jako při ustavení pražské velké koalice nakonec ani zde veřejnost pádu Změny pro Liberec nezabránila, není už střednědobě tak důležitý. S veřejností komunikoval primátor dobře a víc než to: pomohl ji v Liberci obnovit. „Špatnou komunikaci“ exprimátora je třeba hledat jinde. Ať se jeho koaliční partneři dušují sebevíc, že odvolání nesouvisí se dvěma zakázkami na rekonstrukci městských lázní, které Korytář odmítl i na základě analýzy Transparency International podepsat, a jednu z nich měl vyhrát právě Syner, věřit jim to ve městě přezdívaném Synerov nelze. Byl jsem u toho, když David Václavík z koaličního Liberce občanům navrhl před 14 dny zastupitelům, aby uložili primátorovi výsledky soutěže uznat, smlouvy podepsat a pak teprve jednat s firmami o lepších podmínkách pro město. Návrh se rovnal odevzdání města do libovůle Syneru. Stál jsem za Kittnerem, když tuto sobotu během zastupitelstva chatoval s Václavíkem po Facebooku o probíhající diskusi občanů. Václavík: „Jak dlouho to necháme ještě běžet?“ Kittner: „Musíme to nějakou dobu vydržet.“ Václavík: „To je jasné, jde jen o to, jak dlouho?“ Kdo odvolání řídil, je tedy zřejmé.
Selhání liberecké ČSSD
Kandidáti nedávného sjezdu sociální demokracie hýřili slovy o významu spolupráce ČSSD a zelených. Vycházeli jednak z programových průniků našich hnutí v západní Evropě, jednak z mizivého vlastního koaličního potenciálu u nás. Jen pár desítek kilometrů od Liberce v Německu jsou oranžovo-zelené a s rostoucí podporou zelených stále častěji i zeleno-oranžové koalice nejpřirozenějšími vládnoucími uskupeními. Liberecká spolupráce, kterou všichni zelení sledovali s velkým očekáváním, byla zkouškou tohoto modelu i u nás, zkouškou, v níž česká sociální demokracie naprosto selhala.
Špatně totiž Korytář komunikoval zejména se Synerem a to bylo jedině dobře. Zkušenost z desítek měst a obcí a nejnověji i z Liberce tak ukazuje, že ČSSD a ODS jsou si na místní úrovni podobné jak oko oku v jedné hlavě, a že tedy každý zápas proti místní chobotnici je třeba vést proti oběma těmto zájmovým konglomerátům zároveň. „Špatná komunikace“ bude v tom zápase poznávacím znamením očistné politiky.
Text vyšel v deníku Lidové noviny, dne 20.4.2011.