Článek Matěje Stropnického vyšel v Lidových novinách, 20.2.2015, Strana 11, Názory
POLEMIKA
Lidové noviny otevřely své vydání ze čtvrtka 12. února titulkem Rebela Stropnického ohrožuje případ „Poutník“. Redaktor Ondřej Koutník nabídl tento příběh: Stropnickému zabavila policie služební počítač, vyšetřovatel odmítá říct proč, v kuloárech se ale říká, že to souvisí s šetřením přidělení a prodeje bytu v Lupáčově ulici jistému Bohuslavu Poutníkovi v době, kdy tam byl Stropnický místostarostou pro bydlení. Ten nechal na byt vyhotovit více posudků a pak předložil ke schválení prodej podle nejnižšího z doporučených cenových odhadů. Zkusím příběh vysvětlit. Panelový obecní dům v Lupáčově ulici na Žižkově procházel v letech 2008–12 komplexní rekonstrukcí.
Byla provázena obrovskými protesty nájemníků.
Konstrukci domu revitalizace zatížila dvoupatrovou nástavbou, po celé délce přízemí byla vybudována luxusní služebna městské policie, fasáda byla natřena načerno, což byty spolu se zateplením zatemnilo etc. Rekonstrukce vyšla v éře vlády ODS na více než 750 milionů a stala se největší obecní investicí na Žižkově od jeho založení v roce 1877.
Jako hnutí Žižkov (nejen) sobě jsme iniciovali audit této rekonstrukce. Byl proveden a zjistil po půl roce, že bylo revitalizací vyměněno až 45 procent všech konstrukčních složek budovy a že by se bývalo radnici vyplatilo objekt zbourat a postavit nový. Auditor napsal, že cena neměla převýšit 280 milionů korun. To je předražení o více než 100 procent. Předali jsme audit spolu s trestním oznámením policii – a od té doby se nestalo nic.
Jako místostarosta odpovědný za privatizaci jsem měl na Žižkově zároveň za úkol dům prodat nájemníkům v souladu s pravidly. Do těch jsme v září 2012 doplnili i větu, že při stanovování cen bude znalec zohledňovat, že byty jsou obsazeny nájemníky. To má na cenu vliv a je to politické rozhodnutí, jak logicky poznamenal v LN i Petr Kamberský. Chtěl jsem, aby lidé na koupi dosáhli, příliš se nezadlužili a mohli na Žižkově bydlet dál. Navíc v Lupáčově hrozilo, že bude-li cena příliš vysoká, nájemníci si byty prostě nekoupí, a obci zůstane dům na krku: prodejem se vrací aspoň část investice.
Zadal jsem proto orientační posudek na jeden byt. Znalec ocenil chybou nebo záměrem bytového odboru byt prázdný, a to na 48 tisíc/m2. To bylo k ničemu. Abych zjistil orientační cenu pro privatizaci, potřeboval jsem ocenit obsazený byt. Tatáž jednotka byla mezitím obsazena (zde do příběhu okrajově vstupuje Bohuslav Poutník) a tak bylo ocenění provedeno znovu, s ohledem na obsazenost nájemníkem na tuším 29 tisíc/m2. Znovu opakuji, že šlo o posudek orientační. Průměrné ceny při privatizaci na Praze 3 byly v tomto roce zhruba 19 tisíc/m2, u rekonstruovaných domů okolo 25 tisíc. Tedy nic pod cenou, naopak. Celá privatizace pak proběhla tak jako u ostatních prodávaných domů. Jen zde si byty koupily zhruba dvě třetiny nájemníků, přičemž obvyklé je, že se prodají bez jednoho dvou všechny. To opět svědčí pro to, že cena byla na samé hranici únosnosti.
Cena Poutníkova bytu při prodeji byla stanovena stejně jako všem ostatním v domě – na jeho byt se jen předtím dělal ten zkušební posudek. Podstatné podle mne zůstává, že na policii dosud bez výsledku leží trestní oznámení s auditem, který konstatuje stoprocentní předražení rekonstrukce tohoto domu.
***
Cena Poutníkova bytu při prodeji byla stanovena stejně jako všem ostatním v domě – na jeho byt se jen předtím dělal ten zkušební posudek