Zelení představili na sklonku minulého týdne program a lídry pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Oproti minulosti kladou podstatně větší důraz na sociální oblast. „Propojení sociálních a ekologických témat,“ vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ jejich předseda Matěj Stropnický, „je jedním z mých hlavních cílů od chvíle, kdy jsem byl zvolen do čela strany.“ Kromě programu jsme hovořili o příčinách toho, že se Zelení již jedenáct let nedostali do sněmovny, o hnutí ANO a Andreji Babišovi, anebo o tom, kdo je dnes vlastně typickým voličem Strany zelených. „Dvě třetiny našich voličů jsou ve skutečnosti voličky. Takže naším nejtypičtějším voličem je žena každého věku. Naše vnitřní výzkumy ukázaly opakovaně, že ženy cítí odpovědnost k životnímu prostředí silněji, než muži. Ženy myslí na budoucnost nejen v kontextu obživy, ale chtějí také, aby jejich rodina žila v hezkém prostředí, aby děti dýchaly čistý vzduch, aby bylo kam chodit na procházky do přírody,“ říká Stropnický.
Zelení se dostali do Poslanecké sněmovny naposledy před jedenácti lety, v roce 2006. Kde spatřujete příčiny toho, že se vám to od té doby nepodařilo?
Nikdy jsme se nestali součástí žádných bratrstev, která si rozdělují moc, vliv a peníze. To se neodpouští. Nemáme vlastní ani sobě nakloněná média, takže musíme spoléhat jen sami na sebe a na veřejnost, že si často zkreslené a zaujaté informování nebo ignorování naší práce přebere a případně vyhledá sama. Stojíme proti velkému byznysu, na který jsou všechny velké strany napojeny. ANO toto dovedlo k dokonalosti: samo je velkým byznysem. Když máte tyhle mocné odpůrce seřazené pěkně všechny proti sobě, je velmi těžké uspět. Ale nevzdáme se.
Faktem je, že se politický terén za tu dobu výrazně změnil. Voliče ztrácí všechny zavedené strany a ve volbách v roce 2010 a 2013 uspěly nové formace označované za populistické. Jak chcete jejich expanzi konkurovat? Dokážou Zelení na tuto proměnu reagovat?
Jinde v Evropě jsme to dokázali, takže proč ne u nás. Máme myslím pár taháků, které mohou lidem opravdu pomoct. Pro příklad třeba obnovení výstavby nájemních bytů v situaci, kdy byty soustavně zdražují a na hypotéky už zdaleka každý nedosáhne. Chceme postavit deset tisíc nájemních bytů každý rok po dobu deseti let a na deset let je pronajímat mladým lidem, aby se nemuseli zadlužit a přitom mohli bydlet, založit rodinu, a dělat práci, která je baví, a ne jen takovou, která jim umožní splácet hypotéku. To je konkrétní politika a pomůže opravdu hodně lidem.
O čem podle vás vlastně letošní volby budou? Zatím se to jeví jako souboj hnutí ANO proti všem. Protivníci označují Andreje Babiše za hrozbu pro budoucnost demokracie. Vnímáte to podobně?
Hnutí ANO v čele s Babišem vytváří iluzi, že není starou strukturou a že pracuje, navíc s cílem, aby bylo líp. Jeho hlavním záměrem je ale prospěch, expanze jeho firem, hlavně Agrofertu. Všechno ostatní je vedlejší. Chce dotace, tak si přenastavuje podmínky jejich čerpání. Chce znát podnikání konkurence, tak ji kontroluje skrz EET. Nechce být ve svých fabrikách pokutován za znečišťování ovzduší, tak si zajistil skrz ministra Brabce paralýzu Inspekce životního prostředí. Babiš je prostě podvod a produkt PR.
Že by byl ale nebezpečnější, než třeba ODS, to bych asi neřekl. Je jen silnější, v tom spočívá hrozba. Pokud tu bude vládnout Babiš, nezlepší se ochrana půdy, kterou on v tunách hnojí svinstvem ze svých chemiček, nezruší se dotace na řepku, které je on u nás největším pěstitelem, nebudou kvalitnější potraviny, protože by se ukázalo, že jeho Kostelec a Vodňany se často nedají jíst, nebude vyšší minimální mzda, protože by ji musel vyplácet i on ve svých firmách a přišel by o část zisku. To jsou všechno věci, které jdou přímo proti jeho zájmům. Babiš je především překážkou jakékoli podstatnější změny k lepšímu v uvedených oblastech, protože to není v jeho zájmu, ohrožením pro demokracii se stane, pokud bude mít většinu sám.
A pokud jde o ostatní sněmovní strany, jak je hodnotíte? Napravo ODS a TOP 09, nalevo sociální demokracii a komunisty…
Byly to pravicové strany, které vzestup ANO zapříčinily. Svou klientelistickou a asociální politikou, která vyvrcholila skandálem kabelky premiérovy milenky. V závěrečné fázi už škrtaly i finanční pomoc státu lidem na vozíku a to je dobré si pamatovat. Levice ovšem brání přechodu naší země na modernější ekonomiku: betonuje tady závislost české ekonomiky na těžkém průmyslu, montovnách a logistických centrech zahraničních firem. Tato odvětví podporovaná státem, kterým státní organizace Czechinvest pod ministerstvem průmyslu v gesci ČSSD vyjednává daňové výhody, nabízejí právě jen tu levnou práci, proti které zároveň sociální demokraté předstírají boj. Nechápu.
V krajských a senátních volbách jste hledali průsečík s několika subjekty a v mnoha případech se vám podařilo najít společnou řeč. Někde jste do Senátu nominovali společného kandidáta s ČSSD, jinde s Piráty nebo s TOP 09 a lokálními formacemi. Totéž platí o loňských krajských volbách. Co vám tento experiment dal? Jak ho hodnotíte a jak je pravděpodobné, že se budete i v budoucnu pokoušet hrát jakousi integrační roli a stmelovat rozličné politické proudy?
Senátní volby jsou jiné tím, že v nich nekandidují strany, ale jednotlivci, a že musejí získat nadpoloviční většinu, nejen přes pět procent. To ovlivňuje výběr kandidátů i sestavování koalic. Každý senátor nebo senátorka, který v Senátu myslí vlastní hlavou, je lepší, než tupě hlasující stádo – takže to bylo hlavní kritérium našeho výběru.
Do voleb jdete se třemi základními programovými pilíři: moderní stát – příroda – jistoty a bezpečí. Můžete je stručně představit?
Rád. Moderní stát je takový, který umí pomoct tzv. ekonomickému přechodu z hospodářství založeného na nízké přidané hodnotě práce s vysokou spotřebou energií, nízkými platy a velkým znečištěním přírody na jeho opak, hospodářství založeném na inovacích, vyšších platech a ohleduplnosti k životnímu prostředí. Prostě konec konkurence založené na levné práci. Zároveň je to stát pro komunikaci s občanem elektronizovaný, jezdí v něm vysokorychlostní vlaky a veřejné služby jako školství, zdravotnictví nebo kultura jsou dostupné všem a v dobré kvalitě. Proto chceme ulehčit na daních těm, kdo chtějí podnikat v odvětvích, která toto mohou zajistit, kdežto odvětví, která silně znečišťují, zdanit víc. Kdo znečišťuje, ať platí.
A pokud jde o přírodu?
Pod pilířem „příroda“ je především ochrana půdy, vody a kroky vedoucí ke zlepšení ovzduší. Pro příklad: přeměna zemědělské půdy na stavební nemá být ani jednoduchá, ani laciná, tolik jí zase nemáme. Dotace do zemědělství mají získávat drobní zemědělci, kteří obhospodařují malé polnosti, nepoužívají technická hnojiva a přispívají zároveň i k zadržování vody v krajině, a nikoli majitelé latifundií, kteří zemi jenom vytěžují a zasviňují chemií. Nastavení dotačních podmínek je ale na státu, takže ho změníme.
A třetí pilíř?
Co se týče sociální oblasti, ekonomice se dnes v ČR daří, nezaměstnanost je nejnižší za mnoho let, úrokové sazby na hypotéky byly dosud nízké, stavět je ale obtížné – ceny nemovitostí proto letí nahoru. Jenomže už 900 tisíc nemovitostí v ČR je zatíženo hypotékou. K tomu: 4,5 milionů exekucí, jimiž je postiženo přes 800 tisíc dlužníků. Umíme si představit, co se stane, až ekonomika růst přestane a lidé přijdou o práci? Z čeho budou hypotéky platit? Přibude dalších exekucí. Bydlet ale potřebuje každý. Proto přicházíme s komplexním plánem: postavíme ročně deset tisíc nájemních bytů tak, aby všichni mladí lidé měli do deseti let šanci získat na deset let startovací nájemní byt od státu. Stát nemůže stihnout stavět o moc rychleji, poptávka bude ale obrovská.
Zároveň je v ČR vysoce nadprůměrný počet seniorů, kteří žijí ve vlastní nemovitosti z dostupných porevolučních privatizací, ale přitom mají extrémně nízký důchod. Už se ale nechtějí stěhovat, to je jasné, na byt si zvykli. Proto zavedeme tzv. zpětné hypotéky: tedy odkup nemovitosti státem u těch, kdo se rozhodnout ve svém bytě dožít a tímto způsobem byt zhodnotit a získat až dvojnásobek současného důchodu. Stát bude garantovat dožití všech i poté, co bude hypotéka zkonzumována. Získáme tím byty navíc, které budeme moct opět poskytnout v nájemním režimu mladým.
Zmínil jste také exekuce…
Ano. Ta čísla jsou neuvěřitelná. Omezíme odměny exekutorům, aby tento byznys přestal tolik vynášet. Omezíme je na krajském půdorysu, jak navrhuje i jejich vlastní profesní komora, aby trh s exekucemi neovládalo několik bezohledných velkých firem. A připravíme komplexní, jednorázovou amnestii exekucí.
Především třetí pilíř – zdá se mi – je ve vašem programu novým prvkem. Alespoň pokud jde o důraz, který na něj kladete. Jak jdou dohromady sociální a ekologické otázky?
Vzájemná provázanost obou typů opatření je jedním z mých hlavních cílů od nástupu do funkce předsedy Zelených. A dohromady to jde. Tak například mýtné, typické zelené opatření. Chceme ho zavést pro kamiony i na silnicích II. a III. tříd, aby neobjížděly zpoplatněné úseky dálnic a nepoškozovaly svou vahou tyto komunikace a také aby nezatěžovaly obce podél těchto improvizovaných objízdných tras. Proč máme všichni platit za to, že spediční firmy nechtějí platit dálniční poplatek? Kvůli tomu pak ve státním rozpočtu nezbývá třeba na vyšší odměny pro učitele nebo pro zdravotní sestry a silnice jsou stále děravé. Lépe placený učitel nebo sestra v nemocnici přitom podstatně zkvalitňují péči lidem.
Co je podle vás vlastně v těchto letech největším problémem českého státu? V čem byste chtěli v jeho fungování změnit?
Stát si neumí došlápnout na velký byznys, naopak: jde mu na ruku. Velký byznys je velký ze setrvačnosti, kterou si umí zajistit obrovskými výdaji na lobbování za výhodné podmínky a reklamu. Tyto výdaje si oproti drobným podnikatelům může dovolit, protože těží, vyrábí, převáží, prodává, daní, případně ukládá odpad vždy tam, kde je to nejvýhodnější, čili „optimalizuje náklady globálně“. Náklady hradí kdo? No my všichni. Zničená krajina po těžbě. Práce bez práv a za pakatel. Dálnice s kolonami kamionů a s vyjetými kolejemi.
Dumpingové ceny na základě vyděračských dodavatelsko-odběratelských vztahů likvidující drobnou konkurenci, fedrované vylobbovanými dotacemi z EU. Daňové ráje, chudé státy a nekvalitní veřejné služby. Výrobky na jedno použití, odpad z nich. Náklady toho globálního podnikání, které se ale projevují i v Česku, chceme, aby uměl stát začlenit do nákladů tohoto velkého byznysu. Veřejným rozpočtům se tím nesmírně uleví a najednou bude na kvalitní silnice, moderní železnici, platy učitelům, pošťákům, zdravotnímu personálu atd. Proto říkáme: kdo znečišťuje a zatěžuje veřejné rozpočty, ať platí.
Pokud byste se dostali do sněmovny, koho z relevantních stran považujete za své případné spojence a s kým byste naopak zcela jistě spolupracovat odmítli?
Nechci se té otázce vyhnout, i když odpověď není lehká. Především se do žádného vládnutí nehrneme. To už jsme jednou udělali a byla to velká chyba. Zelení mají dnes ve společnosti často hlavně kontrolní funkci, když se veřejnosti upírají nějaká práva, když si někdo přihrává zakázky, když hrozí devastace krajiny, třeba pokácení stromořadí. Takový kanárek v dole.
Nicméně: byl jsem místostarostou na Žižkově v koalici s TOP 09 a ČSSD a fungovala. S TOP 09 jsme hlídali, aby socani nekradli, a se socany, aby Topka nevyhazovala lidi z bytů kvůli pěti stovkám opožděné platby za nájem, když to zjednoduším. Na pražský magistrát jsme zase šli společně s lidovci a Starosty a tato spolupráce drží už třetím rokem, ačkoliv si mnozí novináři mysleli, že se dávno rozpadneme. Umíme se dohodnout a dohodnuté držíme. Jsme předvídatelný partner, protože máme jasný program. Neumím si představit spolupráci s komunisty, ODS a ANO. O fašizoidních uskupeních ani nemluvě.
Kdo jsou vlastně dneska typičtí voliči zelených? Máte zjištěno, kdo vás volí a kdo o vaší volbě uvažuje a proč?
Dvě třetiny našich voličů jsou ve skutečnosti voličky. Takže naším nejtypičtějším voličem je žena každého věku. Naše vnitřní výzkumy ukázaly opakovaně, že ženy cítí odpovědnost k životnímu prostředí silněji, než muži. Ženy myslí na budoucnost nejen v kontextu obživy, ale chtějí také, aby jejich rodina žila v hezkém prostředí, aby děti dýchaly čistý vzduch, aby bylo kam chodit na procházky do přírody. Tomu bude odpovídat i naše kampaň. Chceme dát ženám najevo, že sice nejsme strana jenom pro ně, ale že žádná jiná jim není tak blízko. Příroda je dnes na světě v poměru k člověku a civilizaci dávno ten slabší a my ji chceme chránit. Ochrana slabšího, na prvním místě vlastního dítěte, je pro většinu žen důležitý životní princip. To aspoň tvrdí naše vnitřní zkoumání.
A jak je to se členskou základnou? Zvnějšku se to mnohdy jeví tak, že jste stranou aktivní hlavně v Praze a v Brně. Jak jsou na tom zelení v ostatních regionech, na periferii?
Za dobu mého předsedání Zeleným přibyly asi dvě stovky nových členů, což mi přijde docela dobré, ale máme na víc. Fakt je, že Zelení jsou silnější ve městech. Vedle Prahy a Brna je to i Liberec, Ústí nad Labem, Chomutov, Olomouc nebo Opava a Nový Jičín, nově Hradec Králové, kde jsme se dostali na podzim i do krajského zastupitelstva. V menších obcích jsou spíš jednotlivci, ale i tady ostrůvky jsou. Máme třeba starostku v Kladrubech na Tachovsku, starosty ve Mšeně u Mělníka nebo v Nejdku u Karlových Varů. Na kraji nezáleží, všude se najdou lidé, kterým o naši zem jde.
Několik měsíců po sněmovních volbách bude přímá volba prezidenta. Budete tak jako minule nominovat vlastního kandidáta, anebo budete vyjednávat s jinými subjekty o společném kandidátovi?
Minule jsme neuměli odhadnout, jak se budou lidé v přímé volbě chovat. Myslel jsem, že nebude ve druhém kole výběr jen mezi dvěma politickými pardály. V tomhle ohledu byla přímá volba trochu zklamání. Shodujeme se zároveň na tom, že prezidentování Miloše Zemana je prostě otřesné. V soustavném bezdůvodném napadání zelených v širším slova smyslu zachází dokonce dál než Václav Klaus. Ovšem pro přírodu mají ve své pýše jen pohrdání oba dva. A tak chceme tentokrát podpořit někoho, kdo bude mít šanci Miloše Zemana porazit, což známe, že musí mít podporu i dalších, a jehož program zároveň bude životní prostředí alespoň uznávat jako aspekt k úvaze. Kandidáti zatím programy nepředstavili, takže se ještě budeme chvíli rozhodovat.