Matěj Stropnický: Tramvaje se na Václavák vrátí přes magistrálu

Hospodářské noviny, 25.11.2014, autorka Eliška Nová, http://domaci.ihned.cz/domaci/c1-63169740-matej-stropnicky-tramvaje-se-na-vaclavak-vrati-ale-ne-pres-magistrálu

 

  • Nový pražský radní Matěj Stropnický chce dokončit územní plán pro Prahu v předstihu.
  • Zaměřit se chce i na obnovu sídlišť.
  • Nejnáročnější vyjednávání bude podle něj v oblasti dopravy: „Kdyby bylo jenom na mně, tak silniční okruh by se nestavěl vůbec,“ říká.

Matěj Stropnický by se měl ve středu stát novým radním pro územní plán. Na novém postu ho čeká například vyjednávání o nových pražských stavebních předpisech, kterým hrozí ministerstvo pro místní rozvoj pozastavit účinnost.

V rozhovoru pro HN mluví o tom, jaké má s Prahou plány. „Po zprovoznění tunelu Blanka nemají být první kroky o výstavbě navazujících komunikací, ale naopak uzavření části dopravních tepen uvnitř města. Například část mezi Klárovem a Újezdem a Smetanovo nábřeží by měly být zklidněné,“ říká.

Jaké jsou vaše priority v nové funkci?

Priorita číslo jedna je nepochybně tvorba územního plánu. Podle zákona má být hotový do roku 2020, ale ambicí hlavního města by mělo být, aby byl dřív. Je důležité, aby vešel v platnost v různých mírách podrobností, aby se nemohlo stát, že bude docházet k nejasnostem výkladu, co vlastně kde lze stavět nebo jaká je funkce stavební či nestavební plochy. Nad tím se zatím veřejná diskuse moc nevedla.

Souhlasíte s tím, kudy se připravovaný Metropolitní plán ubírá? 

Hlavní dvě teze, o které se opírá, jsou nerozšiřování města do krajiny a druhá zahušťování města dovnitř. S tím prvním určitě souhlasím. Pod tím druhým se může skrývat celá řada věcí, které z pohledu Strany zelených považujeme za velmi rizikové. Nepochybně je důležité, aby se město nějakým způsobem rozvíjelo. Má ale docházet k zahušťování lokalit typu sídliště, která jsou urbanistickými celky? Naopak je velké množství brownfieldů, které ten rozvoj potřebují jako sůl. Takže bude důležité, aby se tohle významně zpřesnilo.

Takže jste spíš proti výstavbě na sídlištích?

Nevím, jestli lze říct úplně proti. Sídliště jsou dlouhodobě zanedbávaná území, kde je zastaralá infrastruktura. Například území kolem stanic metra. Tam projde půlka sídliště každý den. Je potřeba investovat do obnovy veřejných prostranství. Jsou to ucelené celky a přijít a říct: tady je vlastně místo, tak pojďme tady postavit supermarket nebo kancelářskou budovu, by v zásadě znehodnotilo už tak problematickou kvalitu života na sídlištích. Praha by měla v první fázi využívat právě potenciál brownfieldů.

Co konkrétně myslíte obnovou sídlišť?

Zkuste přijet na jakoukoli stanici metra na jakékoli sídliště. Nedávno jsem byl třeba na Lukách. Tam vystoupíte a okolo stanice je celá řada nebytových prostor, jsou tam komunikace, přitom na sídlištích velmi málo můžete mluvit o ulicích. Jsou to spíš silnice, komunikace pro motorová vozidla. Přitom lidé by měli mít tendenci chodit z místa na místo pěšky. To vždycky zkvalitňuje veřejný prostor, protože to přitahuje podnikatelské aktivity, dekoncentruje obchodní činnosti do menších obchodů. Což je například způsob, jak zatraktivnit parter (označení přízemní části architektury či spodní části fasády s portály a výklady obchodů – pozn. red.). Když se vrátím k té stanici na Lukách: vystoupíte a ztratíte se v obrovském množství bariér různých podchodů a nadchodů.

Další věc je třeba často zanedbávaná zeleň. Je potřeba, aby si vedení města uvědomilo, že kvalita života na sídlišti je hodně ve veřejných prostranstvích. To znamená péče o zeleň, změna vybavenosti – lavičky, chodníky. Jsou to samozřejmě drobnosti, ale v tom velkém měřítku jsou to velké věci.

Rušení podchodů a nadchodů je součástí nových pražských stavebních předpisů. Jak se díváte na tu situaci, která teď okolo nich je?

V příloze koaliční smlouvy máme větu, která se jich týká. Ta říká, že je zachováme a aktualizujeme. Když to řeknu vlastními slovy, tak to znamená, že je považujeme za pokrok správným směrem. Myslíme ale, že je potřeba vyhodnotit některé jejich části. Koalice se ale musí ještě shodnout na tom, v čem bude spočívat jejich úprava.

Teď nás čeká spor s ministerstvem pro místní rozvoj. Asi bude jeden z mých brzkých úkolů se na ministerstvo pro místní rozvoj objednat a pokusit si s nimi vysvětlit, jak to s tou notifikací Evropské komise, kterou po nás požadují, vlastně myslí. S právními názory, které měla k dispozici rada hlavního města, se shoduji a myslím, že pro stavební předpisy to není potřeba.

Když přejdeme ke konkrétním věcem, jaké máte plány jako radní pro územní plán s pražským vnějším okruhem?

Po pravdě řečeno, kdyby bylo jenom na mně, tak silniční okruh by se nestavěl vůbec. Je to ale tak, že v programové části koaliční smlouvy máme větu, že budeme podporovat nejprůchodnější varianty dostavby silničního okruhu. Ale vypadlo tam například slovo „co nejrychlejší“ dostavby. Na tom, aby tam nebylo, jsem trval.

Tipoval bych, že slovo nejprůchodnější si budeme vykládat různě. Pro mě znamená nejprůchodnější to, že se nám podaří získat veřejnost v tom místě. To znamená, podaří-li se nám najít souhlas s městskými částmi, jejichž územím má silniční okruh procházet a občanskými iniciativami. A to hlavně v jihovýchodní části města. V severozápadní si zatím pro sebe myslím, že by bylo možné a žádoucí se bez okruhu obejít úplně.

Co městský okruh?

Vnitřní okruh je špatně úplně od začátku. Jsou to investice do zastaralého konceptu řešení dopravy v Praze a naprosto bezohledným upřednostňováním automobilové dopravy na úkor všech ostatních. Výsledkem je, tuším, padesátimiliardový dluh. A ten nám blokuje ostatní rozvoj. Jestli se bude i nadále pokračovat ve výstavbě vnitřního okruhu a s ním související velkoměstských tepen – radiál, tak můžeme na jakýkoliv rozvoj v ostatních oblastech zapomenout. A to je prostě věc, o které rada bude muset rozhodnout.

Mně se zdá, že první kroky, které by měly navazovat po zprovoznění tunelu Blanka na jaře, nemají být o výstavbě navazujících komunikací, ale naopak uzavření části dopravních tepen uvnitř města. Například část mezi Klárovem a Újezdem a Smetanovo nábřeží by měly být zklidněné.

Takže tato místa pro auta úplně uzavřít?

Neřekl bych úplně uzavřít, tedy vytvořit pěší zónu, ale nepochybně uzavřít pro nerezidenty. Takže by tam mohli jen rezidenti a veřejná doprava.

Počítáte s tím, že vyjednávání v oblasti dopravy budou nejsložitější?

Ano, budou určitě nejnáročnější.

Jak je to s přeměnou Václavského náměstí?

V programovém prohlášení připojenému ke koaliční smlouvě je, že chceme obnovit spojení Vinohradské třídy s Václavským náměstím. Všichni souhlasili s tím, že přivedeme tramvaj přes magistrálu, ale ze strany ČSSD byl dost tuhý odpor, aby se tramvaje vrátily přímo na horní část náměstí. Došli jsme tedy zatím k tomu, že by mohli jezdit Washingtonovou a Opletalovou ulicí. Zatím to samozřejmě není věc, která řeší situaci Václavského náměstí jako celku. Musím se podívat, jaké měl Institut plánování a rozvoje zadání.

Nejdřív se chci ale zabývat těmi systémovými věcmi, jako je právě Metropolitní plán. Jsou to klíčové věci, ve kterých je potřeba neudělat chybu, a pak je možné pouštět se do jednotlivých projektů. Byla by chyba, kdybych se – tak jako hodně mých předchůdců – zabýval jenom Václavským náměstím. To pak vede k tomu, že jsou zanedbaná ta sídliště, a tam bydlí sakra víc lidí.

Bude v územním plánu místo pro Kaplického „chobotnici“?

Knihovna byla projektem státu, protože se s ní počítalo jako s Národní knihovnou. Město to potom zkomplikovalo, to je pravda. Nevím, v tuhle chvíli na to nemám jasný názor. Viděl jsem ten projekt naplánovaný pro Rohanský ostrov. Je otázka, jestli je takhle ojedinělá stavba projektovaná pro konkrétní místo přenositelná. Navíc projekt upravený pro Rohanský ostrov mění svoje vnitřní využití. Zvenku je dost podobný tomu, jak ho známe z médií, ale uvnitř už to není Národní knihovna. Vnitřek je multifunkční centrum, kde – pokud se nepletu – má být například kino, významné obchodní prostory, kanceláře a podobně. Nevím, jestli má město takovýhle druh projektu financovat. V té podobě, v jaké mi to bylo představeno, je to komerční projekt.

Předsedou výboru pro územní rozvoj má být Jan Slezák z ČSSD. Někteří vaši kolegové už se vyjádřili, že s ním jako s bývalým velitelem pohotovostního pluku mají problém. Budete s ním spolupracovat, když bude zvolen?

Nominace poskytují jednotlivé strany. Sociální demokracie vyhodnotila jako kompetentní osobu pro tuto oblast pana Slezáka, a pokud bude zvolen, tak já s ním prostě spolupracovat budu.