Jak se perete o voliče?
Kampaň vedeme velmi intenzivně i mimo Prahu. Tentokrát jsme se rozhodli objet všechna okresní města. Máme dva karavany, se kterými objíždíme republiku. A chystáme ještě on-line kampaň, ve které budeme šířit základní teze našeho programu, který je rozdělený do tří částí: moderní stát, příroda a bezpečí a jistoty. S tím, že v části moderní stát se věnujeme hlavně modernizaci v oblasti platů, protože ty jsou hlavním problémem. Týká se to třeba platů státních zaměstnanců, tam se zaměřujeme hlavně na učitele. Především na jejich nástupní platy – ty je potřeba dorovnat do průměru, který je kolem třiceti tisíc. V Praze je to ještě víc. To samé se týká zdravotních sester, které jsou podhodnocené. U obou těchto konkrétních profesí se nejedná vlastně jen o jejich benefit, ale jde o benefit ve veřejném zájmu. Protože kvalita výuky a kvalita péče o pacienta je zásadní věc pro všechny. Zároveň ale chceme výstavbu vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem.
Proč Česko potřebuje vysokorychlostní trať?
Tak se podívejte, jak vypadá dálnice D1. Žádná reálná silniční alternativa k této dálnici neexistuje. Je tak potřeba, aby vznikla alternativa železniční. Pro nás je takové spojení důležitější než spojení Prahy a Drážďan. Domníváme se, že tato trať by mohla být postavena do roku 2032. To znamená za 15 let a měla by umožnit spojení mezi těmito dvěma městy do šedesáti minut. V územním plánu Prahy taková trať zanesená je, v územním plánu města Brno také. A teď jde o rozhodnutí, zda trať povede přes Kolín, nebo přes Benešov. Varianta přes Benešov, která zahrnuje přímé napojení Jihlavy, je podle nás vhodnější z celostátního pohledu. Za minulé volební období se v této věci nestalo vlastně vůbec nic, což považujeme za velkou chybu.
Jednou z vašich priorit je i dostupné bydlení pro mladé a seniory. Jak toho chcete dosáhnout?
Chceme obnovit veřejnou výstavbu nájemního bydlení. A to nejen sociálního, které se vztahuje na osoby, které pobírají nějaké sociální dávky. Chceme, aby vzniklo deset tisíc bytů ročně. A to po dobu deseti let, pak chceme tento program vyhodnotit. Máme to v programu, protože ne každý dosáhne na hypotéku a ne každý si chce hypotéku vzít a zadlužit se. To znamená, že bychom rádi, aby k tomu byla nějaká alternativa. Na rozjezd, než si člověk něco naspoří.
Co berete jako svůj největší politický úspěch?
Prosadili jsme zřízení fondu na výstavbu dostupného bydlení. Praha je v tomto napřed oproti státu. V tomto fondu jsou dneska tři miliardy korun. To znamená, když by stát takový program spustil, tak Praha je připravená si ho sama z velké části financovat. Vzhledem k tomu, že jsem byl přes rok předsedou komise, která se zabývala hledáním a vytipováním pozemků, tak vím, že si město vybralo třicet pozemků. Ty má ve vlastnictví, a nemusí je tudíž nakupovat. Už jsou v územním plánu vedeny jako parcely pro výstavbu bytů. To znamená, že stačí jen definitivně schválit pozemky pro tento účel a může začít příprava projektů.
Co se naopak nepovedlo?
Chtěli jsme, aby stavební předpisy byly o něco více smart. Návrh předpisů, co jsem připravoval já, ovšem potom nahradily předpisy z kuchyňky paní primátorky. Ty moje obsahovaly větší požadavky na developery ze strany energetické soběstačnosti domů. Požadovaly, aby se parkoviště musela stavět ne ze souvislého asfaltu, ale z propustných materiálů tak, aby bylo umožněno vsakování. Předpisy požadovaly dobíjení elektromobilů v nově budovaných garážích. Byla tam také daná povinnost, aby se recyklovala voda, aby se začala využívat dešťová voda. Aby se voda, která se nejprve užije jako pitná, pak mohla druhotně použít případně ještě například na splachování. To byly věci, které nám přišly, že jsou inovativní a že jsou zároveň v souladu s koncepcí udržitelného rozvoje města. A pro mě z dodnes nepochopitelných důvodů, přestože to mělo podporu všech městských částí, to padlo pod stůl. Asi to nemělo podporu všech developerů. Takže se paní primátorka rozhodla tento soubor inovativních předpisů potopit, což považuji za velkou chybu. Zvlášť když paní primátorka pořád o smart city mluví a má ho dokonce sama na starost. Tady měla největší možnost udělat reálnou věc, ne jenom jednu dobíjecí lavičku. Paní primátorka se věnuje radši směšným projektům a tam, kde mohla opravdu pomoct v zásadní koncepční změně ve výstavbě ve smyslu konceptu smart cities, tak tomu zelenou nedala. Podle mě v tom podlehla tlaku developerů. Samozřejmě že by to zvýšilo do určité míry náklady na výstavbu, ale na užívání bytů by naopak náklady klesly.
Diskutovaným zákonem poslední doby byl takzvaný protikuřácký. Jaký pohled máte vy?
Zelení jsou dost jednoznačně pro tu podobu zákona, která prošla. Takže bychom žádné změny nenavrhovali. Na druhou stranu, já osobně bych benevolentnější řešení přivítal.
Co to znamená?
Nechci se pouštět do nějaké spekulace, protože v programu máme, že zákon podporujeme v podobě, ve které je. Stejně si ale myslím, že to nařízení je příliš restriktivní. Takže je tendence ho obcházet. Můžu vám vyjmenovat pět různých způsobů, kterými hospody zákaz obchází.
Kdyby strana neuspěla, je ve hře vaše rezignace?
Odchod ze strany rozhodně ne. Já do strany vstoupil z přesvědčení, když mi bylo 19. To je jedna věc. Druhá věc je, že jsme v počátcích volební kampaně. Zatím se setkávám s příznivými ohlasy na ulicích a volební potenciály nám dávají také velkou šanci. Důležité je teď především dobře udělat kampaň, přesvědčit lidi, že se má volit srdcem a ne podle jednotlivých průzkumů nebo podle prostoru v médiích. Myslím tedy, že ten potenciál ukazuje, že kdyby všichni, co o nás uvažují a nebojí se toho ztraceného hlasu, šli skutečně volit, tak se do Poslanecké sněmovny dostaneme. Takže se toho pojďme nebát a o tom, co bude potom, se budeme bavit potom.
Metro, 2. října 2017,