autor: Marek Přibil, Právo, 7.4.2008
* Republiková rada vyzývá zelené, aby hlasovali proti radaru. Co když to nevyslyší?
Především je potřeba říct, že je to skvělá zpráva. Po roce vysvětlování a přesvědčování zelení radar jednoznačně odmítli. Oddychl jsem si. Jsme o něco zelenější. Kdo ze zelených bude hlasovat pro radar, znemožní se. V této podobě radar přijmout nelze. Sjezdové usnesení hovoří o potřebě existence společného stanoviska rady NATO a Rady EU a zejména o začlenění protiraketové obrany pod řízení a velení Aliance. Došlo pouze ke shodě v NATO, že systém je užitečný. EU žádné takové stanovisko nemá. O řízení a velení nelze vůbec mluvit.
* Navrhujete novou bezpečnostní strategii ČR. Proč?
Současná strategie je z roku 2003, tedy z doby, kdy jsme ještě nebyli členy Unie. O společné zahraniční a bezpečnostní politice EU tam není ani slovo, přitom ta má být jejím základem. Kdyby tomu tak bylo, žádné americké nebo jiné radary by nám nehrozily. A také by nedocházelo k tomu, že potřebnost radarové základny by byla jeden týden zdůvodňována nebezpečím z Íránu, jindy ze Severní Koreje, pak zas z Pákistánu.
* Tápe zahraniční politika?
Ano, tápe. Neví, čeho se má bát. To je potřeba změnit, třeba se dokonce ukáže, že ta nebezpečí jsou skutečná, ale tomu musí předcházet analýza a diskuse.
* Jaká je Bursíkova pozice?
Martin Bursík jako předseda bude myslím moci pokračovat pouze za předpokladu, že začne brát zřetelněji na vědomí, že ve straně není sám s několika vyvolenými. Když bude prosazovat politická rozhodnutí, která tvoří republiková rada jako nejvyšší orgán mezi sjezdy, může být předsedou, dokud ho to bude bavit.
* Jak proběhla sobotní rada? Jsou zelení stále tak rozhádaní?
Nejsme rozhádaní, diskutujeme. U nás totiž na rozdíl od dnešní ODS nebo KSČ za normalizace existuje vnitřní demokracie. Lidé se nebojí říkat, co si myslí. Jednání bylo velmi věcné, začalo se hrotit až od příchodu ministra Schwarzenberga.
* Kdo navrhl hlasovat o Bursíkovi a Schwarzenbergovi?
Vyslovit nedůvěru ministru zahraničí navrhl Stanislav Penc, v případě Bursíka to byl předseda sám. Myslím, že to byly dost zoufalé kroky. Naším cílem rozhodně nebylo vyslovovat nedůvěru Bursíkovi. Na deklaratorní usnesení moc nejsem, držím se plnění programu. Jestli ho bude prosazovat Bursík nebo Kuchtová, je mi přísně vzato lhostejné.
* V jaké lhůtě žádáte zastavit transformaci nemocnic?
Ihned a až do doby, než bude navržen transformační zákon, jehož předložení žádáme do června. Jsme zajedno s lidovci. Ministr Julínek jej chtěl připravit za týden, naštěstí to sám nestihl. Jak by takový zákon asi vypadal?
* Hovořili jste o Kosovu?
Ano. Za sebe mohu říct, že noví představitelé Kosova nevzbuzují důvěru. Zároveň je nutno brát ohledy na naše tradičně přátelské vztahy s Bělehradem. Nehledě na to, na Balkáně se začíná dít to, před čím varoval Jiří Dienstbier: ozývá se albánská iredenta v Makedonii, hrozí, že se oblast začne dále štěpit.
* Podle odborných sekcí moc neplníte program. Bojíte se voličů?
Po roce a čtvrt ve vládě bylo nutné si říct: zde máme úspěchy, zde méně, zde se nám nedaří, a pojmenovat i to, že některé oblasti jsou úplná katastrofa. Zatímco v oblasti životního prostředí dochází k vynikajícím změnám, mám na mysli zablokování splavnění Labe nebo vyhlášení velké části Šumavy bezzásahovou zónou, a daří se i bránit dostavbě Temelína a prolomení těžebních limitů, v dopravě, zdravotnictví a zahraničí se zeleného neděje nic. Naopak: betonuje se, privatizuje a chce se stavět radar. Ještě je čas to napravit, ale musíme začít.