autor: Šárka Nevoralová, 5.11.2008, Vysočina-news.cz
S novinářem a politikem Matějem Stropnickým o dopadu voleb nejen na Vysočině, o Straně zelených, o jejich nejisté budoucnosti, ale také o tom, zda uspějí v dalších volbách.
Krajské a senátní volby nebyly pro Stranu zelených úspěšné. Přestože mají zelení na Vysočině několik základních organizací v Jihlavě, Třebíči, Koroužné, Žďáře nad Sázavou, Havlíčkově Brodě, Ledči nad Sázavou, Světlé nad Sázavou, Chotěboři, Pelhřimově, Telči, Kožlí, Golčově Jeníkově, dostali 4 795 hlasů, tj. 2,65 %, do krajského zastupitelstva se tedy nedostali.
Matěj Stropnický (1983) studoval v devadesátých letech na anglo- a frankofonních školách v Lisabonu a Římě, maturoval na Francouzském lyceu v Praze. Absolvoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia na FSV UK v Praze a nyní pokračuje v magisterském studiu, obor mediální studia. Od jara tohoto roku je též asistentem poslankyně za Stranu zelených Olgy Zubové.
Proč myslíte, že koalice tak drtivě prohrála volby?
Určitě to není v tom, že by, jak se k tomu někteří uchylují, koalice špatně vysvětlovala, co se v jednotlivých reformách děje. Myslím si, že naopak veřejnost moc dobře pochopila, o co v reformách jde. Pochopila zároveň, že to nejsou reformy, které vedou ke zlepšení životního standardu. Ať už je to v poskytování služeb ve zdravotnictví, ve školství, v dopravě nebo dalších věcech, které by se měly všem zlepšovat. Tyto reformy mají za cíl zlepšovat služby jen těm, kteří na to budou mít. A to si myslím, že veřejnost pochopila velmi jednoznačně. Možná, že otázka poplatků ve zdravotnictví byla zástupným problémem, funkci katarze však splnila dokonale. A ostatní problémy jako privatizace nemocnic nebo pojišťoven jsou složitější, ale ve své podstatě závažnější kroky. Lidem hlavně vadí snižování úrovně a dostupnosti toho, co jim poskytuje stát z jejich daní. Takže si myslím, že problém nebyl v komunikaci. Domnívám se, že je sice možné komunikovat lépe, ale především je potřeba dělat něco jiného.
Ovlivnila podle vás voliče při volbách otázka ohledně radaru?
Řekl bych, že ano. Otázka radaru ovšem nebyla sama o sobě tou rozhodující. Důležité bylo také chování vlády k názoru veřejnosti na radarovou základnu, to jest de facto jeho ignorování, nevůle přehodnocovat a vysvětlovat, když už ne udělat referendum. Snaží se protlačit silou radar nakupováním přeběhlíků. Celkově se tento styl silové politiky prostě veřejnosti zcela oprávněně znelíbil. Škoda jen, že jsou toho zelení součástí, to nemá ve světě obdoby.
Jaký dopad měly volby na Stranu zelených (SZ)?
K mému úděsu žádný (smích). Sice tady vznikl dopis, pod kterým jsem také podepsán. Je to Výzva předsednictvu strany, aby urychleně začalo vyhodnocovat to, proč SZ v těchto volbách pohořela. Dobře, ODS ztratila vedení krajů, ztratila většinu v Senátu, ale přesto si alespoň udržela jakýchsi svých 25 procent. KDU-ČSL se dostala opět do šesti zastupitelstev krajů. V Senátu dopadla hůře, ale teď se například uvažuje o tom, že člen KDU-ČSL Petr Pithart bude předseda Senátu. Zatímco zelení se nedostali nikam.
Ano, naopak přišli o dva zastupitele v jihomoravském kraji…
A reakce je jaká? Reakce Martina Bursíka je, že za to můžou voliči, kteří špatně pochopili, že zelení měli ty nejlepší kandidáty a volili omylem nějaké jiné. Tak to je reflexe, která mě bere dech. Tady musí vzniknout vyhodnocení toho neúspěchu, jeho pojmenování a převzetí odpovědnosti. Nežádám, aby padaly hlavy, zvlášť když jsme si je tam v září v Teplicích čerstvě instalovali. Myslím si ale, že není možné přejít to výmluvou. Strana je pod jakýmsi monolitním vedením a došlo i k potlačení vnitrostranické opozice. Ukázalo se, že stranická rozhádanost nebyla zase tak velkou překážkou k tomu, aby nám voliči dali svůj hlas. Ale naopak, že to je především otázka nedodržování našeho programu. K tomu by teď měla přistoupit republiková rada, která by měla vyhodnotit neúspěch ve volbách, ale hlavně, jaký bude posun dále. Očekávám vyhodnocení hlavně ze strany Martina Bursíka a lidí okolo něj.
Myslíte si, že k tomu vyhodnocení z jeho strany vůbec dojde?
Záleží na tom, jak silný tlak z vnitřku strany bude. Dopis Výzva předsednictvu podepsalo v tuhle chvíli asi 120 členů, z nichž pět je zároveň předsedy krajských organizací, dále celá řada členů Republikové rady, nichž někteří byli lídry v krajských volbách. Přesto se mi zdá, že pod tím dopisem vidím zase ta známá jména, že to jsou zase ty známé firmy, které se většinou vyslovují kriticky na adresu vedení. A co dělají ti ostatní, na co čekají? To nevím. Nevím jestli ti lidé zase čekají na to, až co udělá Martin Bursík nebo jestli počkáme, až neuspějeme i v evropských volbách a potom ještě v parlamentních a pak už se tedy ozveme s drobnou nenápadnou kritikou. Já opravdu nevím, čeho se ti lidé bojí. Jestli toho, že se strana vrátí na 2,5 % , to jest celostátní procentuální průměrný zisk před obdobím, kdy stranu vedl „nenáviděný“ Patočka s „nenáviděným“ Beránkem. Bohužel teď s „milovaným“ Martinem Bursíkem jsme na tom hůř, než jsme byli tehdy. Tak já už nevím, co má být ostřejší signál od voličů než právě tento výsledek.
Mají tedy zelení šanci uspět v parlamentních volbách?
Ano, ale ta reflexe musí nastat. Voliči musí vidět, že strana reaguje na to, co si o nich voliči myslí. Tudíž, že jsme schopni vyhodnotit i změnu ve vedení strany, že voličům tato tvář s Bursíkem a Kateřinou Jacques nestačí. Asi přeci jenom od nás očekávají něco víc, například, že budeme dodržovat, co jsme slíbili. Tady panuje taková obecná skepse vůči tomu, jestli volič vůbec čte volební program a jestli sleduje, zda strana plní, to co slíbila a tak dále. Mně se zdá, že tady skepse není na místě. Tyto volby jasně ukázaly, že volič chce, aby se volební program dodržoval a zároveň říká zeleným: vy ho dodržujete ze všech nejméně.