autor: Milan Šíma, 28.6.2007, Reflex
„Schwarzenberg nebyl ten, kterého jsme si vybrali sami od sebe. Ten se vyloupl někde na sekretariátu,“ říká o ministru zahraničí, jehož do vlády nominovala jeho vlastní strana, MATĚJ STROPNICKÝ (24), místopředseda republikové rady Strany zelených a asi největší kritik předsedy Bursíka. „Začínáme být více modří než zelení,“ prohlásil nedávno student, novinář, zastupitel Prahy 3 a syn herce a diplomata Martina Stropnického. Podaří se mu Stranu zelených více radikalizovat?
* Jak se vám líbí, že máte přezdívku rebel?
Jsem zvyklý být trochu antisystémový prvek tam, kde zrovna působím. Ať už je to na škole, doma, nebo v politické straně. Ale že bych o to stál, mít takovou nálepku? To teda ne.
* Vaši konzervativnější spolustraníci to o vás říkají.
Rebel je většinou sám a sedí někde vzadu. Já ale od určité doby sedím pěkně vpředu, tím myslím republikovou radu zelených, a s tím to rebelství dohromady už moc nejde.
* Kolik členů Strany zelených má stejné názory na její směřování jako vy?
Jak na co. Na americký radar poměrně hodně. Ale stále ještě převažuje větší zodpovědnost k vládní koalici. Ve vedení strany jsem v menšině, to je jasné, ale na druhou stranu v širším vedení, v republikové radě, určitou podporu mám. Jinak bych nebyl jejím místopředsedou.
* Procentuálně?
Při volbě jsem získal asi 26 hlasů z necelých šedesáti.
* Řada lidí stále očekává, že zelení budou ve vládní koalici tou stranou, která by ji mohla rozbít. Zatím to ale neplatí. Dokonce máte nejjednotnější poslanecký klub. Jak to?
Být jednotní v počtu šesti je přece jenom snazší, než když máte v klubu 50 poslanců.
* Mezi vašimi poslanci není nikdo, kdo by s vámi sympatizoval?
Názory poslanců jsou mi podstatně méně známy než názory velké řady členské základny.
* Dočetl jsem se, že připravujete alternativní koncepci Strany zelených. Co si pod tím máme konkrétně představit?
Na rozdíl od současného vedení strany si myslím, že by měl stát používat daleko důraznější nástroje, jimiž by prosazoval ekologickou politiku. Bursík prosadil program, který je založen především na tržních mechanismech, jež mají být tím, čím se příroda bude chránit nejefektivněji. Tedy zvýhodňování ekologických produktů včetně energií, včetně dopravy atd. Podle mě je ale potřeba, aby stát zavedl i restrikce.
* Například?
Zákony, vyhlášky, zavedení přísné ochrany národních parků, jejich další vyhlašování, což umožní vznik bezzásahových zón, v nichž se například velmi těžce získává stavební povolení. Například stavební zákon, který navrhla Topolánkova menšinová vláda a jemuž se teď kromě svých korupčních aktivit velmi věnuje vicepremiér Čunek, má umožnit, aby si každý mohl stavět kdekoliv a cokoliv.
* Vám jde tedy o to, že by měl stát při ochraně přírody více zasahovat.
Ano, a ten stavební zákon je zrovna jedna z důležitých norem, protože mi strašně vadí, jakým způsobem se u nás nakládá s půdou. Jak se s ní plýtvá. Jak se zastavuje. Jak se okolo dálnic všude stavějí skladiště. Další a další nadjezdy a podjezdy. To jsou věci strašně nevratného charakteru, jimž se žádnými pobídkami nedá zabránit.
* Vyhovuje vám vůbec, že Strana zelených vstoupila do této vládní koalice?
Vždycky jsem v rámci republikové rady hlasoval proti vzniku této vlády. Bylo nás tam několik a postupně těch, kteří s naší účastí ve vládě nesouhlasí, přibývá. Teď už by to hlasování dopadlo bůhví jak.
* Byl byste pro vládní spolupráci zelených s ČSSD a komunisty?
Bez ohledu na Paroubka – protnutí programů sociální demokracie a zelených je pro nás výrazně lepší než zelených a ODS. To je marné. Ale představa spolupráce se sociální demokracií za jejího současného vedení je opravdu dost obtížná. To odrazuje každého. V téhle chvíli asi žádnou alternativu nevidím.
* Tak tedy opozice?
To by zase znamenalo vznik velké koalice a té je lepší bránit i za cenu setrvání v takové vládě, v jaké jsme teď.
* Proč jste tedy hlasoval proti, když se vám každá jiná varianta než současná koalice zdá ještě horší?
V létě se podlehlo dvěma hysteriím. Za prvé hysterii z Paroubkova povolebního projevu a za druhé hysterii z toho, že bychom mohli podporovat vládu, kterou by třeba podporovali i komunisté. To mně přišlo přehnané. Taková varianta se měla aspoň diskutovat.
* Taková strategie je ale asi Bursíkovi dost cizí.
Určitě. Jeho angažmá v předchozích politických stranách nasvědčuje tomu, že byl už před volbami rozhodnut jít do koalice přednostně s pravicovými stranami. Pro zelené ale taková orientace typická moc není.
* Bursík je tedy pro vás jenom „rozumný“ trojský kůň, který měl vaši stranu dostat do Parlamentu – a pak byste měli přijít vy a začít dělat opravdovou radikální zelenou politiku?
Bursík má zásluhu na tom, že už se začíná dělat alespoň nějaká ekologická politika. A že to pak bude vypadat víc „evropštěji“, tak to bych byl samozřejmě jenom rád.
* Nemyslíte si, že byste měli být Bursíkovi více vděční? Vždyť díky jeho příchodu a následnému úspěchu zelených ve volbách se ve vládním prohlášení prosadilo už tolik věcí z politiky vaší strany.
To si nejsem tak úplně jist. Jsou tam jasné věci, které člověk vidí na první pohled, ale nic víc.
* Řada lidí, například prezident Klaus, ve vás vidí „zelené nebezpečí“, stejnou hrozbu, jako byl komunismus. Chcete nás prý krásnými slovy o ochraně přírody postupně zbavovat našich svobod. Co vy na to?
Asi jsem příznivcem jiné svobody než pan prezident. Mám radši existenciální svobodu, kde se člověk sice rozhoduje sám, ale také je za svá rozhodnutí zodpovědný, a k tomu patří i zodpovědnost za životní prostředí – jehož chátrání se děje úplně prokazatelně.
* Hodně jste se zviditelnil kritikou umístění amerického radaru na našem území, a to poté, co se vedení vaší strany dohodlo na společném postupu. Neměl byste být loajálnější?
Myslel jsem si, že takový způsob vyhrožování a zastrašování u zelených nikdy neuslyším, a způsob, jakým se ti nejčelnější představitelé strany vyjadřovali na moji adresu . Tlak byl fakt veliký. Padl i návrh na mé okamžité odvolání, který byl odůvodněn tím, že stranu rozděluji. Nedovedu si představit, co by ji rozdělilo víc, než kdybych byl odvolán. Naštěstí to ale neprošlo. Po pravdě řečeno si ale myslím, že jsem žádné stranické usnesení neporušil. Na druhou stranu si jsem vědom, že tisková konference není prostor, kde se mají vyjadřovat nějaká odlišná stanoviska. Ale Martin Bursík se na té tiskovce vůbec nezmínil o tom, že jsme se také usnesli na řadě podmínek, za nichž je možné u nás radar vybudovat, a doposud žádná z nich nebyla splněna. To znamená, že v tuto chvíli Strana zelených radar podpořit nemůže. Což je věta, kterou jsme zatím jasně neřekli.
* Jaké jsou vaše podmínky?
Například chceme, aby byl radar začleněn pod řízení i velení NATO. Na ministerstvu zahraničí jsem zaznamenal, že už se mluví o jakémsi novém termínu – jmenuje se to „propojení s NATO“. Rozhodující ale je, kde bude ten „čudlík“, a podle plánu má být ve Washingtonu. Podle našeho plánu by měl být na velení NATO.
* Co říkal Karel Schwarzenberg na takové usnesení?
Karel Schwarzenberg ten radar skutečně chce, protože on nebezpečí ze strany Íránu prostě vidí. Kdežto většina z nás něco takového nepociťuje.
* Jak si myslíte, že se Karel Schwarzenberg bude chovat, pokud vaše podmínky splněny nebudou?
To je samozřejmě věc, které se trochu bojím. Je totiž možné, že se do česko-americké smlouvy o radaru dostane nějaký příslib něčeho, co se někdy v budoucnu třeba stane, a ti, co radar chtějí, například pan ministr Schwarzenberg, budou potom jásat a říkat, že se to povedlo atd. Ve skutečnosti to ale vůbec nebude jisté. Nedokážu odhadnout, co se stane, ale podpora ministra Schwarzenberga v rámci strany není nijak závratná. Nebyl ten, jehož jsme si vybrali sami od sebe. O jeho jménu se na podzim ani v létě, kdy se připravovala první verze vlády, vůbec nemluvilo.
* Karel Schwarzenberg byl zeleným někým vnucen?
On se vyloupl někde na sekretariátu.
* Nevnutil vám ho třeba Václav Havel? Mimochodem Havel vás osobně velmi podpořil ve vaší snaze dostat se do Parlamentu. Zároveň ale podporuje téměř vše americké – tedy i umístění radaru na našem území. Co kdyby za vámi teď přišel a řekl vám: „Tak už toho nechte, vždyť ten radar je dobrá věc.“
Myslím, že zase takový není. Já mu to jeho americké angažmá nevyčítám. On dělá, pane bože, spoustu užitečných a dobrých věcí v celé řadě jiných oblastí, kde se shodujeme. Doufám, že si mě nevybral proto, abych pak říkal to, co říká on.
* A ještě jsem si přečetl, že váš otec je také pro radar.
S otcem jsme to opravdu asi dvakrát nebo třikrát probírali, ale musím říct, že jsme nedospěli k žádnému závěru, který by byl uspokojivý pro obě strany. Takže jsme toho prozatím nechali.
* Proč by radar u nás neměl být?
Podle mě je hrozné, že se podceňuje bezpečnostní riziko, jež se tímto krokem neúměrně zvyšuje. Říká se, že se radar staví kvůli Íránu. To je ale dost málo pravděpodobné. Je veřejným tajemstvím, že Írán nebude ještě hodně dlouho schopen vyrobit nějaké rakety s jadernou hlavicí, které by doletěly až k nám. Takže obava Ruska, že to je namířeno proti němu, není podle mě vůbec neopodstatněná. Nemám důvod se Ruska nějak zastávat, jenom říkám, že radar zvyšuje mezinárodní napětí.
* Co říkáte na to, že většina mladých politiků, kteří jsou zpočátku velmi levicoví a radikální, jako třeba teď vy, se většinou postupem času umoudří a stanou se z nich konzervativní politici, již o svých původních názorech nechtějí už slyšet?
To je nějaký falešný realismus, který politika z nějakého důvodu vyžaduje, a je asi těžké tomu odolat.
* A vy sám chcete poté, až dokončíte studia, dělat politiku jako své hlavní povolání?
Asi ano. Zatím se mi zdá, že by to možná šlo, ale nevím, jak dlouho to vydržím.
* Nebojíte se ale, že dopadnete jako Stanislav Gross, jenž také nepoznal reálný život a který znal jen stranická grémia a parlamentní schůze?
Tam já ale život trávit opravdu nehodlám.